František Uhlíř 70 & Vincenc Kummer 80

Kontrabasista František Uhlíř loni oslavil životní jubileum. K němu vydal desku Story of my Life, plnohodnotnou oslavu na pódiu mu však překazila celosvětová pandemie. Letos na podzim se konečně může sejít s početnou skupinou gratulantů. Septeto, v němž nechybí zahraniční hosté, odvypráví oslavencův životní příběh prostřednictvím jeho skladeb.
František Uhlíř patří ke generaci hráčů ve světě označované jako „česká basová škola“. Narodil se v muzikantské rodině jako vnuk kapelníka a syn muzikanta, učitele hudby, skladatele a kapelníka jazzového big bandu. Studoval hru na klavír a jako třináctiletý hrál na varhany v beatové kapele Vladimíra Volfa. Při studiu na Státní konzervatoři v Brně hrál v orchestru Janáčkovy opery, v brněnské filharmonii a v jazzovém kvartetu svého otce.
Během vojenské služby v Symfonickém orchestru AUS stál u zrodu jazzového kvarteta (E. Viklický, F. Uhlíř, J. Dušek, J. Růžička), které o dva roky později na Mezinárodním jazzovém festivalu v Přerově získalo ocenění „evropská extratřída“ a samotný Uhlíř obdržel cenu za nejlepší sólový výkon. O rok později se stal členem nového SHQ Karla Velebného, kde hrál převážně v komorním triu bez bicích. V této době rychle hudebně vyzrál, začal komponovat a stal se vyhledávaným hráčem na kontrabas. Jeho kariéru lemují spolupráce s prominentními československými jazzovými skupinami a hudebníky, mezi něž se řadí například Emil Viklický Quartet, Laco Deczi Cellula International, Jiří Stivín Quartet, Karel Růžička, Jana Koubková, Zuzana Lapčíková nebo Peter Lipa.

Line-up:
František Tomšíček – trubka, Přemek Tomšíček – pozoun, Andy Schofield – altsaxofon, Suzanne Higgins – tenorsaxofon, Standa Macha – klavír, František Uhlíř – kontrabas, Gregory Hutchinson – bicí

Vincenc Kummer absolvoval obor kontrabas na brněnské konzervatoři a už jako student hrál v řadě jazzových souborů včetně Orchestru Gustava Broma. Po studiích zakotvil na pražské jazzové scéně, vystupoval s Lacem Deczim, Karlem Velebným, Janem Hammerem, Jiřím Stivínem, Evou Olmerovou, Vlastou Průchovou, Karlem Růžičkou i Emilem Viklickým. Působil v orchestrech Karla Vlacha, Ferdinanda Havlíka a Václava Hybše a v Orchestru Ladislava Štaidla deset let doprovázel Karla Gotta. Od roku 1981 žil Vincenc Kummer čtvrtstoletí ve Švýcarsku a na pódiu se setkal s řadou mezinárodních jazzových hvězd jako Dee Dee Bridgewater, Dizzy Gillespie, Chet Baker, Slide Hampton, Scott Hamilton, Nat Adderley, Eddie Lockjaw Davis a desítkami dalších. Po návratu z Curychu do rodného Brna i nadále spolupracuje s místní jazzovou scénou jako kontrabasista, skladatel a aranžér.
Oslava kulatého jubilea jednoho z nejvýznamnějších českých kontrabasistů, který na svou úspěšnou československou kariéru dokázal navázat i ve švýcarském exilu. K jeho kulatinám mu přijdou v jedinečném večeru poblahopřát mimo jiné saxofonista Scott Hamilton a zpěvák Jan Smigmator.
Když jeden z Kummerových gratulantů, saxofonista Scott Hamilton, jako dvaadvacetiletý přišel do New Yorku, nepodlehl vlivu tehdejších idolů, Coltranea a Shortera; naopak dál pěstoval swingový způsob hraní a podle toho volil i své spoluhráče. Na kornet s ním hráli Warren Vache nebo Ruby Braff, na dva tenory si to rozdal s Flipem Phillipsem, doprovázel zpěvačku Rosemary Clooney a byl členem podobně tradičně orientovaných příležitostných all-stars bandů. Swingující mistr tenorsaxofonu hrával i se Sinatrou a Bennettem.
Jazzový a swingový zpěvák Jan Smigmator na hudební scéně 21. století s noblesou sobě vlastní ztělesňuje odkaz swingových králů, jakými byli Frank Sinatra, Sammy Davis jr., Dean Martin, Bobby Darin, Mel Tormé, Karel Hála nebo dodnes fantastický zpěvák Tony Bennett.
Vincenc Kummer není hudebník, který by zůstával ve své generační bublině a v současné době spolupracuje s o generaci mladšími hudebníky. On na ně působí jako studnice zkušeností a oni na něj zase jako impuls k další tvorbě. Zkrátka fungující hudební chemie. Posuďte sami.

Line-up:
TBA