Sylvie Richterová: Čas, oheň a obrazy

Narozena 1945 v Brně. Prozaička, básnířka, esejistka, překladatelka, literární historička a vědkyně. Vystudovala tlumočnictví na Univerzitě 17. listopadu. Od roku 1971 žila v Římě, kde studovala bohemistiku na univerzitě La Sapienza. Po studiích pracovala jako překladatelka, do roku 2009 pak vyučovala na několika italských univerzitách. Publikovala nejprve v samizdatu a exilu, po roce 1989 oficiálně, například prózy Slabikář otcovského jazyka (1991), Druhé loučení (1994), Každá věc ať dospěje na své místo (2014), básnické sbírky Neviditelné jistoty (1994), Čas věčnost (2003), Slyšet obrazy (2018), Tajné ohně (2020), a soubor esejistiky Eseje o české literatuře (2015).

Foto © Jindřich Nosek