István Kemény

Spisovatel a básník, narozen 1961, otec básnířek Lili a Zsófi Keményových. Čtyři roky studoval práva, potom přešel na univerzitu ELTE, kde vystudoval maďarštinu a historii (promoval roku 1990). Svou prvotinu vydal již v roce 1984, do současnosti mu vyšlo dvanáct básnických sbírek. Zoltán Németh o něm říká: „Jeho básnický vstup do literatury znamenal postavení se světu a revulzivu tehdejší lyriky, kterou již považoval za uzavřenou. Jednak se postavil neoavantgardě, rozvíjející se od 60. let, jednak se úspěšně domohl svého práva na ironii, a do třetice – již v novém tisíciletí – vyhlásil program návratu k všedním tématům veřejného života.“ Četní kritici považují Keménye za jednoho z nejvýznamnějších básníků své generace. Lajos Parti Nagy soudí, že „na jeho poezii už vyrostlo několik generací, do jisté míry i ta jeho a i ty následující. Je to člověk tvořící jisté měřítko, nelze se mu vyhnout, ačkoli bych neřekl, že by stál komukoli v cestě.“ Svou první prozaickou sbírku, krátký román Az ellenség művészete (Umění nepřítele) vydal v roce 1989. Fejetony, které publikoval v letech 1992–96 v časopise Élet és irodalom (Život a literatura) vydal knižně v roce 1997. Jeho první velký román Kedves Ismeretlen (Milý neznámý) vyšel 2009.