Dopřávat pozornost radosti – rozhovor s uměleckým šéfem Divadla Husa na provázku Martinem Sládečkem

Martine, sezona Oni! je právě ve své polovině – jak zatím hodnotíš dvě nové premiéry?
Do sezony jsme vjeli na kole a pěkně zostra – v případě naší první inscenace Jednou nám za to děcka poděkujou jsme se v příběhu jednoho poslíčka s jídlem pokusili prozkoumat téma kulturních válek a radikalizace, která se může týkat každého z nás. Sklepní inscenaci nazvanou Z pohlavního života našeho lidu jsme pak zase koncipovali jako vernisáž a pustili se skrze ni do problematiky současných proměn společenského vztahu k naší sexualitě a sexuální identitě.
Obě inscenace pojí zájem o aktuální témata, která jitří emoce a někdy možná i rozdělují společnost, odvaha o nich mluvit i touha skrze hravost a humor spojovat… To je pro nás na Provázku zvlášť důležité. Snažíme se být prostorem pro otevřené, zvědavé, občansky aktivní lidi, jimž je společný tvořivý vztah ke světu a odvaha stavět se výzvám naší současnosti čelem a třeba i s humorem…
Vzhledem k tomu, jak rychle se další reprízy našich novinek vyprodaly, a také k rychlému růstu naší předplatitelské základny, mám dojem, že je v Brně takových lidí opravdu hodně…

Na co se diváci a divačky Provázku můžou těšit v novém roce?
Jízda sezonou bude pokračovat Normální detektivní komedií (o tom, kdo rozbil rodinu), jíž odpovíme na nedávnou debatu kolem zákona o rovných sňatcích. Těším se na Honzu Kolaříka jako bílého heterosexuálního detektiva, na celý soubor, který se v režii své kolegyně Terezy Volánkové představí, i na vysvětlení, co že to ta „normální“ či „tradiční“ rodina vlastně je. Nakonec sebe sama skrze
náš vztah ke Slovensku, Slovákům a Slovenkám nahlédneme inscenovaným open air koncertem těch největších slovenských vypalovaček nazvaným Držím ti miesto v režii naší kmenové režisérky Anny Davidové, počínaje kterým vznikne nová provázkovská kapela. Ostatně celý květnovo-červnový festival provázek.open věnujeme jako gesto zájmu o dění na Slovensku i solidarity s tamní kulturní scénou slovenským hostům a hostkám. Těch festiválků nás ovšem čeká víc – napjatě vyhlížím třeba první ročník festivalu seniorského divadla, iniciovaný naším
amatérským Studiem 60+, i spanilou jízdu do Prahy, kde na jaře už tradičně představíme všechny své novinky.

Co bys popřál provázkovskému publiku do nového roku?
Nejen provázkovskému publiku! Nám všem bych přál pozorné oči, které ve všech osobních i společenských nejistotách a těžkostech dokáží neomylně objevit nejen příležitosti k prohloubení sebe sama, ale stále ještě i důvody k radosti a radování. Sám jich na chodbách, v hledišti i na jevišti Provázku, vlastně v celém Brně, potkávám hodně. A rád jim dopřávám pozornost.